Reportáž o tom, jak se v Brně vzdělávají zahraniční bohemisté.

Filozofická fakulta uspořádala v létě další ročník oblíbené Letní školy slovanských studií. Studenti z různých koutů světa se sem sjeli, aby se učili česky. Tři z nich si pro muni.cz vyzkoušeli, jak jim to jde, a podělili se o své dojmy z Brna a Masarykovy univerzity.

Česká syntax a morfologie, dílo Karla Čapka, Leoše Janáčka nebo geografie Moravského Krasu - i takové důvody vedou cizince ke studiu češtiny. Na Masarykově univerzitě jich do tajů našeho jazyka proniká v těchto dnech 140. Univerzita pořádá už 43. ročník Letní školy slovanských studií.

Skloňováním, pády či vyslovením "ř" začíná hodina češtiny v Letní škole slovanských studií v Brně. Základům češtiny se na ní snaží naučit od pondělí sto padesát studentů. Mají na to čtyři týdny. Motivace? Někomu učaroval Hrabal, někdo je zase blázen do loutkového divadla.

Boj se záludnostmi češtiny si jako program pro letošní prázdniny zvolilo 130 lidí z celého světa, kteří se v Brně účastní tradiční Letní školy slovanských studií. Přicestovali z 32 zemí včetně Iránu, Japonska, Jižní Koreje, Mexika a Spojených států.

I když šedovlasý stařík působí mezi ostatními mladými studenty trochu zvláštně, s mladší generací si skvěle rozumí. Šestasedmdesátiletý Španěl Canales Fausto, který je už mnoho let v důchodu, přijel letos do Brna, aby se učil česky. Spolu s dalšími sto třiceti cizinci z třiceti zemí světa se účastní měsíčního kurzu slovanských studií na Masarykově univerzitě.

„Kdo, co, bez koho, čeho?“ lámou si hlavy cizinci na Letní škole slovanských studií. Neváhají na ni obětovat tisíce korun ani měsíc volna.

Vyjmenovaná slova, shoda podmětu s přísudkem, psaní velkých písmen a další záludnosti. Pro některé Čechy tvrdý oříšek. I přesto zajímá čeština také cizince. Na Masarykově univerzitě dnes začala Letní škola slovanských bohemistických studií určená především pro cizince.